Jaroslav Seifert sa narodil v Prahe 23. septembra 1901. Jeden z najväčších českých básnikov, publicista, prekladateľ, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1984). Po nedokončených štúdiách sa venoval novinárskej práci a literatúre. Pracoval v rôznych redakciách a vydavateľstvách. Ako prvý z avantgardných básnikov dospel k poézii "ohrozeného domova". Svoju clivú a spevnú lyriku prehĺbil filozofickými reflexiami a umocnil voľným veršom. Z jeho bohatej, vyše šesťdesiatročnej tvorby vyberáme:
a) proletárska poézia
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
– intímna lyrika: zbierky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
Zhasněte světla – reakcia na mníchovskú zradu
d) za okupácie
– zbierky Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,
Kamenný most
e) po vojne
– zbierka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básne z vojnových rokov), S otevřenou náručí (zážitky z mája 1945)
– zbierka Šel malíř chudě do světa
– básnická skladba Píseň o Viktorce, zbierka Maminka
f) 60. roky
– tvorba po desaťročnej odmlke – reflexívna lyrika, nepatetický pohľad na svet – vplyv existencializmu, pocit úzkosti z totalitnej moci; nepríjemné životné skúsenosti
– zbierky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. roky
– publikácie v samizdate – spomienky, životné bilancovanie, verše priateľom, láskam, Prahe
– zbierky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, kniha spomienok Všecky krásy světa

Nakladatelství Akropolis vzniklo v roce 1990 jako soukromé nakladatelství Jiřího Tomáše. V prvním roce své existence vydávalo knihy ve spolupráci s Agenturou Tip-Š a po stejnou dobu poskytovalo nakladatelský servis a. s. TV Spektrum. Poté zahájilo samostatnou činnost, od té doby má na svém kontě téměř dvě stě padesát titulů v celkovém nákladu přesahujícím 1 500 000 výtisků (na těchto číslech se však „podepisuje“ především první polovina 90. let). Vyšly v ní např. prózy A. Schnitzlera, J. Földesové, F. Saganové, A. Strindberga, F. Dürrenmatta, M. Broda, H. Bölla, R. M. Rilka, B. Malamuda či naposledy Ö. von Horvátha).