Interpretační sémantika je teorií textu čerpající ze strukturalistické a hermeneutické tradice.
Na jedné straně se v ní předpokládá, že význam každé výpovědi závisí na jazykovém systému, který mluvčí svou promluvou realizuje.
Na druhé straně je v ní zohledněn fakt, že význam výpovědi je určován jedinečným kontextem, do nějž je zasazena, a konkrétní formou jejího uspořádání. V tomto ohledu je přístup interpretační sémantiky vhodný pro analýzu a výklad literárních textů.

Právě význam literárního díla nezřídka krystalizuje v napětí mezi obecnými pravidly jazyka a jejich zvláštním, situačně zakotveným uplatněním.