Italský renesanční politik, prozaik, básník, dramatik, historik a vojenský teoretik, se narodil 3. května 1469 ve Florencii jako druhý syn právníka Bernarda di Niccolò Machiavelliho. Jeho mládí je poměrně nejasné, do historie se zapsal až v roce 1498, kdy se stal předsedou a sekretářem takzvané Rady deseti - orgánu Florentské republiky, pověřeného diplomatickými a vojenskými úkoly. Ačkoliv neměl skutečné pravomoci, měl během čtrnáctiletého výkonu této funkce možnost dobře se seznámit s politikou tehdejších italských státníků a sledovat, jak vládci prosazují svou moc. Jeho politická kariéra skončila v roce 1512, po návratu rodu Medici k moci. Ti odstranili republikánské zřízení, Machiavelli byl obviněn z příprav spiknutí a po propuštění z vězení byl vyhnán z Florencie. Zbytek života žil v ústraní na svém sídle u San Cassiano a věnoval se plně literatuře. Svých politických ambicí se sice nevzdal, ale ty už nedošly naplnění ani v roce 1527, kdy byla znovu ve Florencii obnovena republika. Machiavelli byl zakladatelem moderní historiografie. V hlavním historickém díle Florentské letopisy zobecnil historická fakta a vyvodil z nich poučení pro současnost. Vytvořil teorii silného státu nezávislého na církvi. Vycházel ze vzoru římské republiky (Vlády a státy) a ze zkušeností florentské republiky a rozdrobené Itálie přelomu 15. a 16. stol. Předpokládal, že společnost nepodléhá Boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům a touze lidí po blahobytu, lid však neumí své zájmy uplatňovat, proto je nutný silný stát s obratným panovníkem v čele (Vladař - 1513). Jako politik objevil autonomnost politické morálky, nezávislé na etice a náboženství. Úspěch státu je pro něj prvořadý, k dosažení politických cílů lze užít jakékoli prostředky. Byl autorem hry Mandragora - 1520, novely Belfagor, řady sonetů, epigramů. Je po něm pojmenován i machiavellismus (který ale vznikl nepřesnou interpretací Machiavelliho učení), zjednodušeně politická zásada “účel světí prostředky”, kdy se ve jménu “velkých cílů” přehlížejí morální, právní a jiné principy a užívají se jakékoli prostředky podle situace. Niccolò Machiavelli zemřel ve Florencii 22. června 1527.

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Naší hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokážeme seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů, ale i objevovat pozoruhodné autory nové. Samozřejmou podmínkou naší práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů, kooperace technických redaktorů s grafiky a tiskárnami i zodpovědné fungování propagačního i odbytového oddělení.

Snažíme se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu. Přeložené beletristické tituly soustřeďujeme do reprezentativních edic AAA (edice anglo-amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy), případně je vydáváme mimo řady, ovšem se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Úroveň námi vydávané současné české beletrie snad ilustruje i přehled našich oceněných titulů v rámci ceny Magnesia Litera, péče o kvalitní grafické a knihařské zpracování našich knih nám přinesla i řadu ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku (kompletní seznam našich úspěchů zde). Žánrové spektrum jsme v poslední době obohatili o sci-fi a fantasy tituly. Stále se rozšiřuje nabídka odborných titulů, především z oblasti společenských věd. Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy. Pro svou vysokou odbornou úroveň je ceněna edice kulturní antropologie Capricorn. Do svého profilu Argo čím dál tím více zahrnuje i velké obrazové publikace.