Faunovo značně pokročilé odpoledne : literární a filmové hříčky

* 14. prosince 1917 v Hranicích na Moravě + 2. června 1982 v Praze Filmový scénárista a režisér, prozaik, filmový kritik a novinář Pocházel z učitelské rodiny, otec Otakar B. (1881-1930) měl literární sklony (pod pseudonymem Alfa vydal 1922 zbeletrizované zápisky o rodinném životě Doma). Po maturitě na reálném gymnáziu v Hranicích (1936) začal B. studovat v Praze na filoz. fakultě , a to nejdříve češtinu a filozofii, později dějiny umění a estetiku. Po uzavření vysokých škol (1939) byl administrativním úředníkem v Městském muzeu v Praze, od června 1941 do konce 1942 tiskovým referentem Lucerna-filmu, poté pracoval v ateliérech kresleného filmu Pragfilm, od poloviny 1944 Nacional-film. V červnu 1945 se stal redaktorem Lidových novin, kde měl na starosti filmový referát. Od dubna 1949 byl zaměstnán v Čs. státním filmu jako scénárista, dramaturg a režisér. Vlastním polem B. talentu je satira a intelektuální humor, těžiště jeho umělecké činnosti tkví ve filmové tvorbě. Podle vlastních scénářů natočil kreslené filmy Vzducholoď a láska, Špatně namalovaná slepice a Slóvce M, jako scénárista kreslených filmů spolupracoval s J. Trnkou (Dárek, Pérák a SS, Císařův slavík, Árie prérie, Sen noci svatojanské aj.) , M. Makovcem a E. Hoffmanem (Andělský kabát, B. Pojarem (O skleničku víc, M. Makovcem (Ztracená varta), jako scénárista hraných filmů se podílel na filmech Kavárna na hlavní třídě ,. Severní přístav, Byl jednou jeden král, Vlčí jáma, Až přijde kocour, Limonádový Joe, Císařův pekař a Pekařův císař (s J. Werichem, Adéla ještě nevečeřela. Jako prozaika lákalo B především prostředí Divokého západu; toto téma zpracovával jednak formou literární satiry a parodie (Limonádový Joe), jednak kombinací beletrie s literaturou faktu (Kolty bez pozlátka). Ve svazku Faunovo značně pokročilé odpoledne jsou zastoupeny povídky různého zaměření (satira, absurdní humor, lyrická a psychologická próza) a z různých etap autorova vývoje.