Chrám světa

Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové a stále podrobnější informace o staroegyptských památkách. Týká se to i staroegyptských chrámů, jejich architektury, výzdobného programu a náboženských textů. Výsledky bádání publikované v desítkách odborných monografií a stovkách článků však dosud nebyly včas a vhodným způsobem zprostředkovány širší veřejnosti. Pokusy o popularizaci této složité a navzájem provázané problematiky mají spíše encyklopedický ráz a omezují se většinou na stručný rozbor architektury a vývoje pokud možno co největšího počtu chrámů, doplněný jednoduchými plánky, několika velmi zběžnými údaji o tom, které božstvo bylo v chrámu uctíváno, kdo chrám postavil a případně ho v moderní době zkoumal.

V bohatě ilustrované, odborně fundované a přitom čtivé publikaci Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starého Egypta se autor snaží, jak už název napovídá, o poněkud širší a důkladnější pohled nejen na stavební vývoj, ale také na význam chrámu v kontextu staroegyptské civilizace. Usiluje o zasazení vybraného souboru hlavních staroegyptských chrámů do širšího historického, náboženského a archeologického kontextu. Snaží se chrám „oživit“ tak, aby se dnešnímu návštěvníkovi nejevil jen jako sice malebná, ale konec konců nepřehledná a málo říkající směsice pylonů, nádvoří, sloupových síní, obelisků, soch a kaplí ve více či méně dochovaném stavu. Chrám byl ve starém Egyptě především místem konání mnoha často složitých obřadů, působištěm hierarchicky uspořádaných a při výkonu služby organizovaných kněží a dějištěm velkých náboženských svátků a slavností. Chrámy, zejména ty důležitější, měly ve starém Egyptě i rozsáhlé hospodářské zázemí s vlastní administrativou a ty největší z nich byly také významnými mocenskými centry zasahujícími do politického života země.

Závěrem je třeba zdůraznit, že publikace tohoto druhu je zatím nejen u nás, ale i v mezinárodním měřítku ojedinělá.