Klenba celého opusu sestává ze sedmera próz, jejichž svorníkem jest - Smrt.
Zpočátku povídky připomínají středověké, namnoze jakoby pohádkové prostředí. Postupně však začnou převládat realistické, časově zařaditelné příběhy. Popisy dějinných reálií mohou místy asociovat tzv. historickou prózu, ve skutečnosti jde však spíše o jistou ironii. Skutečným těžištěm Nuskových textů je totiž filosofický náhled zprostředkovávaný symbolickými výjevy.
Působivost tohoto vskutku velkolepého literárního danse macabre je umocněna reprodukcemi četných - autorem pečlivě vybraných - dobových grafik a kreseb.