Druhá část románového živočichopisu měštáka kaleidoskopicky ilustruje osudy okresních hrdinů za první světové války. Obchodník Štědrý se o jejím vypuknutí dovídá při obědě. "Žijeme ve velké době," poznamenává, ale potom se věnuje jídlu, neboť "studená polévka nemá cenu". Milovaný klid a setrvačný způsob života vzal za své; a ted' teprve vystupuje pravá podoba hrdinů jdoucích bojovat za vlast a císaře pána. "Antimilitarista" a zdejší milovník poesie, učitel a nyní praporčík Král mění prostosrdečný výraz tváře za tupou nadutost, dřívější správce chudobince Wagenknecht, který "vždy cítil nenávist k obecnému lidu, mával holí, velel a cloumal za límec", vysluhuje si brzy přízvisko "psovský šikovatel". Úspěšný konkurent pana Šťastného kupec Zoufalý vyrůstá v keťasa, předchůdce nedávných šmelinářů. Tak bychom mohli probírat figurku za figurkou a na každé další stránce ironického obrazu maloměstského světa si lépe uvědomujeme jedno: "Jsou nejen směšní tito okresní hrdinové, ale i nebezpeční.". 10000 výt.