Z pekla štěstí

V současnosti český film nemá kontroverznější postavu než je režisér a scénárista Zdeněk Troška. Pochází z jižních Čech a tento kraj s oblibou ukazuje ve většině svých filmů. Režii studoval na pražské FAMU a také ve francouzském Lycée Carnot v Dijonu. Na začátku 80. let debutoval snímkem BOTA JMÉNEM MELICHAR. Do diváckého povědomí se ale zapsal především díky nesmírně úspěšné trilogii letních komedií SLUNCE, SENO... Následně natočil historické drama POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ nebo rovněž divácky vděčnou pohádku O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI. Od 90. let se celkově jeho tvorba zaměřila zejména na pohádkový žánr (PRINCEZNA ZE MLEJNA, Z PEKLA ŠTĚSTÍ...). V r. 2002 se pokusil od svých snímků odklonit dalším historickým dramatem ANDĚLSKÁ TVÁŘ v produkci Jiřího Pomeje. Bohužel film u diváků propadl. A v posledních letech přišel na řadu asi nejdiskutovanější Troškův počin – komediální trilogie KAMEŇÁKŮ, která se sice zařadila mezi nejnavštěvovanější tituly v zemi, ale podle mnohých kritiků je (dost možná právem) považována za nejhorší filmy v historii české kinematografie. Troška režíruje také muzikály v pražském divadle Kalich a inscenoval Verdiho operu Don Carlos na scéně Národního divadla. Tvorba Zdeňka Trošky je každoročně terčem kritiky celé řady filmových odborníků. Mnoho odpůrců si získal také svými negativními výroky na adresu jiných režisérů (třeba Jana Hřebejka) a dokonce i úspěšných zahraničních filmů (jako jeden z mála otevřeně kritizoval Jacksonova PÁNA PRSTENŮ). Jedno mu, ovšem nelze upřít. Dokáže své filmy prodat a do svých projektů zlákat přední tváře českého showbyznysu (a to nejen herce, ale i zpěváky a moderátory).