Bledý jezdec

Bledý jezdec navazuje na román Poslední království, první díl této Cornwellovy ságy.

Na konci 9. století se téměř celá Anglie ocitá v rukou dobyvačných vikinských, především dánských kmenů a odolává jim pouze západosaské království pod vládou krále Alfreda. Dánové, jak jsou tito Vikingové nazýváni, však chtějí dobýt i Wessex a přitáhnou s velkým vojskem, aby si podmanili i tuto poslední zemi. Po jejich zrádném vpádu do Wessexu, když dánský vojevůdce Guthrum porušil sjednaný mír, je Alfred nucen uchýlit se jako psanec s nepočetným houfem věrných do bažinaté oblasti kolem ústí řeky Pedredan. Zdá se, že osud jeho království a tím i celé Anglie je zpečetěn. Alfred se však nevzdává, rozesílá do všech koutů země posly a pomalu shromažďuje vojsko, s nímž chce vytáhnout proti Dánům do boje, porazit je, a tak zbavit Anglii jejich vlivu, aby ji mohl později sjednotit pod svou korunou. Se shromažďováním vojska mu vydatně pomáhá Uhtred, který má také hlavní zásluhu na vítězství Sasů v rozhodující bitvě u Ethandunu. Uhtred, potomek northumbrijského velmože, v deseti letech osiřel, padl do zajetí Dánů a v jejich zemi vyrostl v muže, byl vycvičen na válečníka a přijal za své vikinské způsoby. Třebaže pro něj není z mnoha důvodů lehké se rozhodnout, ke které straně se přidat, v pravou chvíli si uvědomuje, že je Sas, a odhodlaně se postaví po bok krále Alfreda.

V nesnadném Uhtredově dilematu hraje rovněž roli zásadní odlišnost osobností obou mužů. Král Alfred, velmi zbožný křesťan a vzdělaný člověk, nemá Uhtreda příliš rád, neboť ho považuje za pohana a arogantního válečníka se způsoby barbarských Vikingů, a Uhtred má zase králi za zlé, že se obklopuje kněžími a nechává se jimi příliš ovlivňovat. Přesto se tito dva muži ocitnou vedle sebe v jedné bojové řadě a jejich komplikované spojenectví vede saské vojsko do boje o samu existenci Anglie. Tím však Uhtredovo váhání, ke které straně se věrně a navždy přidat, nekončí…