Norské dějiny zaujímají v historickém vědomí české společnosti vcelku okrajové místo. Více registrována jsou snad jen dvě období. Na jednom pólu vystupují vikinské výpravy a ságy o raném středověku, na opačném konci časové osy okupace Norska nacisty a mýtus norského odboje. Období celého tisíciletí, které leží mezi těmito póly, nemá nijak zvlášť bohaté nebo něčím pozoruhodné politické dějiny. To, co dělá norské dějiny zajímavými a poutavými, je především zápas lidí s přírodou, jejich podnikání na moři i na pevnině, jejich hledání smyslu národní existence, jejich úsilí udržet si stará práva a tradice…