Po předchozí trilogii básnických sbírek Nu co, Leda že a Tak jo, pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby.
Je to dynamická výpověď o naší tmě, o nedostatečnosti svítání… Jsou tu i oběti, o kterých se mlčí… Je tu hledání slov, která se brání svědectví… slov, která zrála na jidášově větvi, která touží po pointě, jež je někde v hodně nejistém nebi… nebi zářícím pod hlínou posledního dne. Je tu i jidáš, houpající se vysoko na nebi a rozhazující neubývající obnos třiceti stříbrných…