Božena Němcová, rod. Barbora (Novotná) Panklová bola česká spisovateľka, jedna zo zakladateľov modernej českej prózy. Mala záujem o folklór, vrchol jej diela tvoria poviedky a rozsiahlejšie prózy z vidieckeho prostredia. Známa sa stala predovšetkým prózou Babička. Táto najčítanejšia česká kniha, ktorá sa dočkala vyše 300 vydaní v češtine a bola preložená do ďalší 21 jazykov, patrila medzi povinné školské čítanie aj na Slovensku.
Němcovej dielo spolutvorí vrcholné obdobie českého národného obrodenia.
Božena Němcová pobudla aj na Slovensku a bola to práve ona, ktorá v knihe Slovenské pohádky a pověsti zachytila najznámejšie slovenské rozprávky ako Valibuk; Mahulena, krásná panna; Vlkolak; Slncový kôň; Pamodaj šťastia, lavička; O dvanástich mesiačikoch a iné. Z tatranského prostredia pochádza aj próza Chyža pod horami.
Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace májovců.
Po maturitě na gymnáziu (1853) studoval práva a filosofii. Byl redaktorem deníků 'Čas' (1861), 'Hlas' (1862-64) a 'Národní listy' (1865-91) a beletristických časopisů 'Obrazy života' (1859-60), 'Rodinná kronika' (1863), 'Květy' (1865-67) a 'Lumír' (70. léta).
Ve své době byl ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané básnické tvorbě vyjádřil svou romantickou rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu. Později byl průkopníkem realistického pohledu na svět v poezii i v próze. Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání. Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes dva tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, umělecko-kritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky.
Zemřel v rodné Praze.
Jaroslav Seifert sa narodil v Prahe 23. septembra 1901. Jeden z najväčších českých básnikov, publicista, prekladateľ, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1984). Po nedokončených štúdiách sa venoval novinárskej práci a literatúre. Pracoval v rôznych redakciách a vydavateľstvách.
Ako prvý z avantgardných básnikov dospel k poézii "ohrozeného domova". Svoju clivú a spevnú lyriku prehĺbil filozofickými reflexiami a umocnil voľným veršom.
Z jeho bohatej, vyše šesťdesiatročnej tvorby vyberáme:
a) proletárska poézia
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
– intímna lyrika: zbierky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
Zhasněte světla – reakcia na mníchovskú zradu
d) za okupácie
– zbierky Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,
Kamenný most
e) po vojne
– zbierka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básne z vojnových rokov), S otevřenou náručí (zážitky z mája 1945)
– zbierka Šel malíř chudě do světa
– básnická skladba Píseň o Viktorce, zbierka Maminka
f) 60. roky
– tvorba po desaťročnej odmlke – reflexívna lyrika, nepatetický pohľad na svet – vplyv existencializmu, pocit úzkosti z totalitnej moci; nepríjemné životné skúsenosti
– zbierky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. roky
– publikácie v samizdate – spomienky, životné bilancovanie, verše priateľom, láskam, Prahe
– zbierky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, kniha spomienok Všecky krásy světa
