Jestli má některý současný český autor blízko k tomu, jakým způsobem psal a uvažoval Jan Balabán, tak je to s možnými výhradami prozaik Petr Pazdera Payne. Jeho povídky z knihy Děravým dnem do noci patří do proudu české literatury, kde je popisován „ztišený obraz světa, který je vzdálen své podstatě“. Sám autor navazuje svým novým dílem na předešlý povídkový soubor Předběžná ohlédání, za nějž byl nominován na cenu Magnesia Litera. V příbězích odehrávajících se na různých místech, nejen v Čechách, ale také třeba v Chorvatsku, Itálii a jinde, ale i v různých dobách, kdy se ocitáme nejen v současnosti, ale také například ve druhé světové válce, nalézáme všechny podstatné znaky Paynovy tvorby: zvažování vztahu slova a obrazu, téma svobody člověka a umění, jeho vztah k Bohu. Spolu s autorem ale víme, že „literatura ovšem není prohlášení, traktát, úvaha... V literatuře je povoleno vyjádřit nevěru i hřích i beznaděj – bez moralismu“.